PF 2015

Čtvero ročních období

Čtyřdenní dovolená v Bedřichově byla ve znamení prostřídání všech ročních období. Po jarních procházce po novém chodníčku podél přehrady Bedřichov následovalo zimní bobování na sjezdovce a stadionu, poté letní koupání (v libereckém bazénu - můžeme vřele doporučit) a na závěr procházka sychravým podzimem na rozhlednu Slovanka.
Fotodokumentace je jako normálně výrazně omezená, tj. žádná.

Tour de Braník

Loňské Tour de Jižní Město jsme bohužel vynechali, ale na letošní Tour de Braník jsem se vydal. Závod, jehož plný název by měl být Tour de Braník, Malá Chuchle, Velká Chuchle, Lahovičky, Lahovice, Komořany, Modřany, Kamík, Lhotka a Hodkovičky, umožnil výlet po obou březích Vltavy i Berounky a přilehlých kopcích. Nejdelší trať navíc oproti obrázku níže nabídla ještě výlet do lesů severně od ulici Novodvorská.
Oproti Dušičkáči byla trať kratší, ale kopce nesrovnatelně výživnější.

Doplněno:
Tak jsem se teď dozvěděl, že jsme běželi pod nejdelším silničním mostem v ČR (v téměř nejdelší možné délce), po druhém nejdelším železničním mostě v ČR a nad třetím nejdelším silničním tunelem. :)

Polévka pro labužníky

Toulovcovy maštale

Víkendové závody v Maštalích byly dost povedené, vyzkoušeli jsme nové dresy a sobotnímu lijáku jsme včas ujeli. Jediným malým negativem tak jen byl relativně pomalý pohyb některých závodníků po lese :)

Méně než 65 nebo více než 230

Patnáctiprocentní sleva, životní rada v 35 jazycích a dva imbusy v ceně!

Botas

Tentokrát se Botas vydal až na daleký jih a my si připomeneme krátkou fotoreportáží.

Prsty

Verze červen 2014

Verze červenec 2014

WOC 2014

Tak jsem viděl v televizi pořad o WOC 2014. Bylo do skvělé, vadilo jen pár drobností.
- bylo to v posilovně, takže bez zvuku,
- bylo to na programu RAI 2,
- bylo to v oblíbeném italském formátu. tj. beseda několika lidí ve studiu bez jakýchkoliv doprovodných obrázků či videí.

Červen a spol.

Přehledné shrnutí dlouhého období bez příspěvků.
Nejdůležitější naše akce v průběhu června a přilehlých týdnů byly:

• cesta na východ - úspěšná účast na MČR na krátké trati v Adršpachu
• cesta na jih - pobyt u Pressegger See v Korutanech
• cesta ještě dál na jih - koupání v moři a bazénu v Lignanu
• cesta na sever - exkurze u tučňáků a lachtanů

Parametry tratí a předchozí mapa slibovaly nevšední zážitky na velmi malém prostoru. Večerní  veteránské semifinále nám přineslo pohodový postup do finále A z 3. a 9. místa. Terén semifinále nebyl špatný a očekávání na neděli byla ještě větší. Přes noc jsme úspěšně vyzkoušeli stan a vydali jsme se na "kompaktní" finálové shromaždiště. Finálový prostor byl opravdu nevšední, chůzolezení ve skalních městech a vesnicích s jemným čtením mapy nepřipomínalo běžné české závody ani náhodou. Jediný jednoduchý úsek po rovině byl 60 metrový doběh od sběrky. Zaběhnout (Zajít) finále bez chyby by znamenalo velmi dobrý výsledek, ale to se povedlo jen velmi málo lidem. Nám se pár chybiček vloudilo a bylo z toho 6. a 8. místo. Před odjezdem jsme ještě zatleskali Elišce a zamířili zpět ku Praze.

Na začátku prázdnin jsme se vydali na jih. Nejdříve jsme pobyli v (asi kdysi luxusním) hotelu na břehu Pressegger See, pokochali jsme se místními přírodními krásami a využili přilehlý tenisový kurt.
Pak jsme pokračovali dál na jih do oblíbeného italského letoviska. Tam jsme si do sytosti užili tři největší lákadla - moře, bazén a zmrzlinu. Zároveň s námi tam byli i spolužáci A. a díky tomu máme i nějakou fotodokumentaci.

Po dovolené jsme využili výhru z březnového běhání a šli jsme na návštěvu k lachtanům. Jako bonus jsme dostali návštěvu u tučňáků a mohli jsme si podat s křídlo s Milovníkem. Ti odvážnější z nás si pak pohladili i dvěstěkilového Melouna.

Divný postavy

Asi se vynořily z ranní mlhy a obsadily celé naše okolí. Posedávají úplně všude, na zemi, u plotů, na lavičkách, na dětských hřištích, u plastické chirurgie, u hřbitova..., některé se vydaly i do lesa. Mají batohy, karimatky a koukají do nějakých papírů. Říkají u toho divné věty, jako třeba: "ten hrnek tam nesedí".

Kluk Eda hledá maminku

Po cestě na jih jsme se další víkend vydali na sever, konkrétně do okrajové části bývalé vojenského prostoru Ralsko, do Rokyté.TUR zde pořádal Áčka, tj. Český Pohár a  INOV-8 CUP - žebříček A. V sobotu se konala klasická trať, na kterou bohužel "nepřijeli ti nejlepší" a tak byly směrné časy dost překračovány (např. v H35B o 16 minut). Terén byl docela kopcovatý, což pro ty, kdo nestartovali úplně na začátku ještě zhoršil liják, který z některých svahů udělal kluziště. Naštěstí mapníky byly dostatečně vodě odolné (někteří otestovali, že i krvi odolné).

Přibližnou představu o terénu dá tato fotka. Autor: Petr Hostaš

Nedělní krátká trať pak byla běhatelnější a v úvodní části probíhala zákeřnou kombinací průseků a "difůzních hustníků", kde se daly ztrácet cenné minuty. V závěrečné části se pak našly i technicky obtížné kontroly jako například číslo 49.

Vzhledem k vybraným kategoriím, brzkým startovním časům a dobrým výkonům odpovídaly doběhové časy členů naší rodiny pozicím na stupních vítězů a tak nás Béďa několikrát hlásil. Tato hlášení doplnil ještě Eda, který se schoval do cizího stanu, odkud byl odveden do cíle a Béďa všem oznámil, že "Kluk Eda hledá maminku".

Úspěšný výlet na jih

Závodění v první polovině května kopíruje loňský květen jen s jednodenním posunem víkendových závodů. V sobotu třetího jsme běželi Ligu Vysočiny v Leštině u Skály. Zlí jazykové tvrdili, že dokonce některé kontroly byly stejné jako loni. Letošní závod jinak zaujal jen velkou zimou.
Přesně po roce se 8. května konalo Mistrovství ČR ve sprintu. Tentokrát ve Znojmo a protože je to trochu z ruky, jeli jsme na jih ve větším počtu než loni do Chrudimě a také na delší dobu. Před závodem jsme nevěděli, co čekat a podle dostupných map to nevypadalo na nic složitého, ale televizní záběry kategorie D21 naznačovaly, že tam nějaké zapeklitosti budou. Z našeho pohledu pak závod proběhl závod nadmíru úspěšně. M ve svém historicky prvním veteránském závodě nenašla přemožitelku a utrpěla vítězství, A zaběhl jen s několika malými zaváháními a protože běžecky významně zdatnější soupeři se nevypořádali s nejdelším postupem, došlo po roce opět na stupně vítězů. Naši ledničku jsme tak obohatili o litr a půl vína a nový oddíl o dvojnásobné zastoupení dresu na stupních.

Výlet pokračoval přesunem do Vranova nad Dyjí. Zde jsme si prohlédli zámek, bunkry vybavené po vzoru třicátých a sedmdesátých let a přehradu.
Po přesunu do Čech (a zároveň Kanady) jsme si zaběhli béčka pod Landštejnem a povečeřeli ryby a bizony na bizoní farmě. Oboje jsme si dost užili :)

Potřetí Litoměřický Tulipán

Potřetí jsme se vydali na sever na prvomájový Litoměřický Tulipán. A opět nás čekalo něco nového.
Všechny tři sprintové etapy měly stejně jak loni volné pořadí kontrol proložené několika povinnými postupy (libovolným směrem).
První etapa se konala v podhradí Hazmburku, kde byla jedna polovina závodního prostoru žlutozelená, přičemž zelená byla dost neprůchodná a druhá bíločerná, kde bylo dost kamínků. Překvapením v cíli byla pro některé existence kontroly 81, která se schovávala ve vesnici. Naštěstí cílová procedura nebyla komplikovaná a bylo ji možné absolvovat dvakrát. (Závodníci MFP v H35 to dost ocenili).
Druhá etapa byla v centru závodu v Libochovicích. Startovalo se na nádvoří a vnitřkem zámku se okolo krokodýla probíhalo ven na zahradu. Specialitou etapy bylo to, že v popisech nebyly kódy kontrol a jen jejich popisy. Navíc některé kontroly byly cíleně velmi blízko sebe. Bylo proto vhodné číst popisy velmi pečlivě. Například nejbližší kontrola od startu byla u vnějšího rohu zídky. Pro některé kategorie bylo docela zásadní si všimnout, že popis "vnitřní roh zdi" znamená, že kontrola je o několik metrů níž mimo zámeckou zahradu (viz 32 a 56). Dvojice roh budovy a roh terasy nad ní asi taky byly docela oříšek zejména pro ty, kteří měli tu horní kontrolu (viz 33 a 44). Tato etapa protřídila klasifikované účastníky velmi kvalitně a v některých kategoriích tak bylo téměř rozhodnuto o medailistech.
Třetí etapa pak byla téměř standardní sprintové proběhnutí po zámeckém parku. Pro brzy startující s krátkými kalhotami byla etapa okořeněna několika kopřivovými oblastmi.
Naše úspěšnost nediskvalifikace byla 33%, což bylo o trochu lepší než průměr ostatních. Na druhou stranu bylo potřeba jít štěstíčku trochu naproti (viz kontrolu 81 v první etapě :)).
A už se můžeme těšit na další ročník, už jen 360 dní!

Это парадоксы

Délka 2090 metrů a převýšení 120 metrů je podle Pražáků běh do kopce (viz zde) a délka 1900 metrů a převýšení 110 metrů je podle Brňáků Veteraniáda ve sprintu.

Ohňostroj

Závody jsme minulý týden proložili cestou na Vysočinu. Ta nám přinesla jedinečný zážitek v podobě hořícího kamionu na Pražském okruhu. Neměli jsme tak krásný výhled jako TV Nova, ale i z o trochu větší dálky to byl docela zajímavý pohled.
Naštěstí jsme nespěchali, protože hodina zpoždění by nás jinak moc nepotěšila.

Odhalení

V naší školce určitě uklízí australská uklízečka. Na zahradě byly na sobě odložené dvě věci - bumerang a smetáček.

Stupně vítězů

Dvě místa, dva sporty, dvě umístění, dvakrát stupně vítězů.

Pořádání závodů a turnaje sebou přineslo několik zajímavých situací. Například zjištění, že šestiletým hráčkám badmintonu těžko vysvětlíte, že při sudém počtu bodů se podává zprava a při lichém zleva, když nevědí, kde je vpravo a vlevo a neznají ani sudá, ani lichá čísla.

Strašidelné podzemí

A když už jsme u toho děšení a strašení - když vám bude někdo tvrdit, že novoměstské Strašidelné podzemí není moc strašidelné, tak mu nevěřte. Provedení se nám moc líbilo, ale nejmladší členům rodiny to přišlo až moc přesvědčivé. :)
Pro slabší povahy je na dvoře mlejnek, který neděsí ani nejmenší návštěvníky.

Dort

Víkend v Plzni

Tři závody, troje stupně vítězů.
V Plzni točili Chotěboř.
Mazanec přišel po cestě ze závodů velmi vhod.

Pro vítěze v H35L (součet sprint+klasika) bylo výhrou půjčení libovolné Toyoty na víkend zdarma. Bohužel se to vztahovalo jen na závodníky ze západočeské oblasti.

Z práce

Přes hory, přes doly, okolo prezidenta, zlatého slavíka i bývalého premiéra (možná dvou). Po cestě jsem objevil zákoutí Prahy 5, o kterých jsem neměl ani zdání.

Štafety

Tak Vildo, doufám, že je to jasné! Poběžíš co nejrychleji, moje maminka to pak vytáhne na první místo a ten cyklista to pak v pohodě zvládne! To nemůže nevyjít!

Poprvé v novém klubu

V sobotu si většina z nás poprvé vyzkoušela, jak se běhá OB za jiný klub než CTB. Pro jistotu jsme tedy použili dresy CTB, aby ta změna nebyla moc velká :)

Premiéra byla vcelku úspěšná, součet umístění 23 není pro čtyři závodníky špatné.

Centrem závodu bylo fotbalové hřiště v Libotenicích, které zároveň hostilo i fotbalový zápas. Předpokládám, že tentokrát návštěva na zápase cca 50 krát překračovala dlouhodobý průměr.

Les byl čistý s několika kopečky a občas trávou, což znamená, že se běhalo dost rychle, tzn. i 5:15/km. Zajímavostí byla vojenská střelnice včetně ochranného valu a budky na svahu tohoto valu, která byla v mapě vydávána za jeskyni.

O Pohár Bobka podruhé

Po loňském velkém úspěchu (tady a tady) jsme si i letos zopakovali běh Zakázankou. Třetí místo v dospělých jsme obhajovat nezkoušeli, ale kombinovaná kategorie (dítě plus dospělý) určité šance nabízela. Vzhledem k dlouhému startovnímu intervalu jsme vůbec neměli tušení, jak rychle běhali soupeři, takže napětí trvalo až do slavnostního vyhlášení.

Vyhlášení se zúčastnil David Svoboda (nebo jeho dvojče Tomáš) a tak jsem od něj už napodruhé dostal cenu. Předloni v Babicích naši kategorii štafet (oprávněně) nepovažoval za důstojnou své účasti na vyhlášení. Naše zlepšení o půl minuty totiž opět stačilo na dobrý výsledek tzn. na druhé místo, několik vteřin za prvními. Výhrou je tentokrát vedle reklamních předmětů i vstup do zázemí lachtanů, takže se už těšíme na vůni syrovým ryb :)

Náš druhý tým se zlepšil o více než minutu a obsadil krásné šesté místo.

První foto: Tomáš Adamec, Zoo Praha, další fotky: Deník/Dimír Šťastný

Barcelona

Na podzim jsme si naplánovali, že před drsnou zimou v Česku uletíme na týden do teplého Katalánska. Plán nevyšel v tom, že zima v Praze rozhodně nebyla třeskutá a rozdíl teplot byl tím pádem jen okolo pěti stupňů. Výlet se ale vydařil. Pláže byly prázdné, muzea také a ani na ulicích se velké návaly nekonaly.
Pokud jste v Barceloně byli a chcete zavzpomínat, chystáte se tam a chcete se naladit, či se jenom chcete pokochat fotkami, můžete pokračovat ve čtení tohoto příspěvku. Omluvte, prosím, sníženou kvalitu fotografií, na to, že jsme před odletem nenašli foťák to nakonec není špatné :)

Vybavení hřišť bylo pro nás důležité

Čtyři dohody

Pokud chcete spojit knihu, divadlo a kino/TV do jednoho zážitku, můžeme vřele doporučit Čtyři dohody. Jestli Vaše kino "film" nedává, můžete zkusit třeba DVD nebo přímo knihu.
A pokud spěcháte, tak shrnující text (o délce šesti SMS) z přebalu knihy přináší to podstatné:
Nehřešte slovem
Hovořte jako osobnost. Říkejte jen to, co si myslíte. Vyhýbejte se užívání slova proti sobě nebo k pomlouvání druhých. Užívejte sílu slova ve jménu pravdy a lásky.
Neberte si nic osobně
Nikdo nedělá nic kvůli vám. Co druzí říkají a dělají je projevem jejich vlastní situace a snů. Když budete imunní proti názorům a činům druhých. nestanete se obětí zbytečného utrpení.
Nevytvářejte si žádné domněnky
Nalezněte odvahu klást otázky a vyjádřit, co skutečně chcete. Komunikujte s ostatními jasně, jak jenom dovedete, abyste se vyhnuli nedorozumění, smutku a dramatům. Pouze touto jedinou dohodou dokážete  zcela změnit svůj život.
Dělejte vše tak, jak nejlépe dovedete
Vaše činnost se mění od okamžiku k okamžiku; bude vypadat jinak, když jste nemocní, než když jste zdraví. Dělejte však za všech okolností vše, jak nejlépe dovedete, a vyhnete se zbytečným soudům a lítosti.

Jízdenka?

Doba jízdy záleží jen na Vás

Zásoba dobrých výkonů na horší časy

1. místo na Hustníkově zakončení,
1. místo v Žebříčku B,
1. místo v Českém poháru veteránů H35,
1. místo v Ceně Východních Čech,
3. místo na Veteraniádě,
5. místo v Dušičkáči,
půlmaratón na Lipně,
vyběhnutí na Ještěd,
1208 km,
16 stanic metra,
2 míle za 12,
160 cm ve skoku o tyči :)

zásoby rozšířeny 14.1.2014

Výlety do pražského okolí

V posledních týdnech jsme se vydali na několik výletů v okolí Prahy a trochu nás tam překvapily přírodní krásy.
Nejdříve skály a jeskyně na severu.

A čí je tento výrobek?

Poté nám donedávna neznámé, ale dost navštěvované Bubovické vodopády.