Mariánskolázeňský trojúhelník

Po letech jsme se vrátili do ML na květnové třídenní. Tentokrát se konaly čtyři etapy a celý prodloužený víkend byl pojat jako MFP soustředění. Z matky měst jsme vyjeli s rozumným náskokem, který zmizel během postávání v zácpě na D5, ale naštěstí jsme nemuseli dělat kojicí zastávku, takže jsme přijeli včas. Trochu vzrušení přineslo zjištění, že jsme doma nechali veškeré orienťácké vybavení (čipy, buzoly, ...), ale naštěstí oddíloví kolegové disponovali dostatečnými zásobami. Relativně úspěšně jsme pak proběhli bažinami a přes všechny klacky, kterými les disponoval a mohli jsme se těšit na vyhlášení výsledků. Vyhlašovány byly všechny kategorie a navíc všichni účastníci v desítkách, takže na nás došlo několikrát i na nás. Jako bonus pak bylo možné se vyfotit Lukášem Bauerem.
Druhý den se běžela krátká trať s centrum na skvělém hřišti v přírodním parku Prelát, odpoledne pak sprint na nedalekém sídlišti, to vše za rachotu plochodrážních motorek. Po odpoledním závodě se pak postupně vyhlašovaly obě etapy za stejných podmínek jako předchozí den. A opět jsme se vyhlášení aktivně zúčastnili i my. Mimochodem, "MATFYZ!" byl nejčastější i nejhlasitější pokřik. Nedělní závěr se pak konal na zimním stadionu, kde pořadatelé připravili zkrácenou trať s minimem kontrol (např. 10 kontrol na 6,7 km či 8 kontrol na 4 km). Tam jsme završili své úspěchy - celkově dvě první místa, jedno druhé a jedno páté.
Vzhledem k vyhlašovacím orgiím nám tak doma přibylo 10 diplomů, jeden a půl litru alkoholických nápojů, dva polštáře, jeden slon a několik dalších výher. Ještě že máme dostatečně velké auto.

Tento polštář už měl u nás svého kamaráda a na závěr přibyla ještě deka :)

Nejlepší veteránky na sprintu

Čtyři bratři

Omluvte, prosím, sníženou kvalitu fotografa

Jaro

Máme jedno skoro nové dítě, 

jedno nové tričko, které se dá přečíst

a viděli jsme světový tenis v českém podání.