PF 2016

Eda vodník a inženýr

Vodní tvorové

"To je fandící člověk."
"Jasně. A má čtyři ruce."
"Ne! Má dvě ruce. To nahoře je dítě. Je unavené a bolí ho nožičky."

Vánoční stromeček

Stromeček na švédském stole pro děti v rámci našeho firemního vánočního odpoledne.

Sametky podruhé

Poštovní holubi nám donesli vyhrané sametkové dárky. Spolupracovníci se mohou hlásit o svůj podíl. Samík však asi vařič nikomu nedá :)

Shrnutí neorienťáckého podzimu

Adam měl podzim velmi sportovní:
- kros na biotopu
- ping-pongový turnaj za školu
- florbalový turnaj za školu
- několik badmintových turnajů družstev
a mezi nimi bylo i pár medailí.
Aleš si vyzkoušel brdský půlmaraton, což byl sice dobrý nápad, ale přiměřený trénink by závodění určitě zjednodušil.

Doběh půlmaratonu

Celá rodina si vyzkoušela martinské radotínské schody, což je místní společensko-sportovní událost, o které se člověk jednoduše dozví poté, co se konala, ale je dost problematické zjistit, kdy se bude konat. Nám se to po letech konečně povedlo a tak jsme se v pravý čas dostavili na začátek schodů. Čas jedné minuty se nám pokořit nepovedlo, naši hlavní tři závodníci se vešli mezi 1:10 a 1:22. Vyhlašování výsledků začalo relativně pozdě, ale ceny byly výživné (mimo jiné husa či kachna) a na nás zbyly dvě vína.
Na podzim jsme také objevili Sametky, což je takový politicky angažovaný geocaching s hromadou cen. Největší hustota sametek je mezi Andělem a Národní třídou a tak jsem se tam dnes vydali v počtu tří členů emmasakru. Na Střeleckém ostrově jsme nemohli sametku najít, ale za chvilku přišly nějaké holky, že točily hledání sametky pro televizi a při tom ji přesunuly jinam. Po krátké době nás odchytil i televizní štáb společně s autory celé akce a s nimi jsme se dohodli, že náš natočí při hledání sametky u Národního divadla. Možná nás tedy bude vidět 17.11. ve Zprávičkách na Déčku :) (Oprava 20.11. - Sametky byly v dnešních Zprávičkách a několik vteřin je našich:) )Jako bonus jsme pak dostali náhradní sametku, ať ji umístíme místo originální ukradené. Dnešní bilance tak byla 7 nalezených sametek, 1 umístěná sametka a 1 nalezená keš obyčejná, nepolitická.

Shrnuté orienťáckého podzimu

Náš letošní orienťácký podzim byl velmi krátký. Vynechali jsme Áčka kvůli dovolené a všechna mistrovství kvůli dojezdové vzdálenosti. Zbylo nám tak jen několik oblastních žebříčků a dva vrcholy sezony klubů z pardubického kraje.
Do rodinných štafet jsme využili nabídku příbuzného M, který sliboval rychlé nohy. Realita však až tak růžová nebyla a na třetím úseku došlo k propadu z šestého na patnácté místo a to i bez trestných koleček. Pozitivní určitě je, že je zřejmé, že s druhým úsekem v nejbližších letech problémy mít nebudeme.
Druhým vrcholem byl Dušičkáč, kde jsem "obhajoval" hezká umístění z posledních let, ale letošní startovka byla přeci jenom našlapanější. Tentokrát se neběželo odněkud někam, ale stavitelé nachystali kochací výlet Chrasteckem. Také na rozdíl od předchozích let jsem běžel téměř celý závod sám, jen v lučních pasážích jsem před sebou viděl chrasteckou trojici Krejsa+Krejsa+Chaloupka. Při mizerné fyzičce tak byl závěr dost náročný a chodecký, ale povedlo se pošetřit síly i na "běžecký" "finiš".
Na třetí trati skvěle zaběhl Adam, který se v konkurenci závodníků starších o desítky let vykašlal na předzávodní cíl přežít, závodil a vybojoval hezké druhé místo.

Návštěva u žiraf

Vyhráli jsme žirafy, tedy návštěvu u nich, tedy návštěvu v zoo s návštěvou žiraf. Návštěvu zoo si naplánovalo na neděli hodně lidí, ale jen my jsme mohli zamávat v infocentru obrázkem žirafy a dostali jsme 5 volných vstupenek.
Žirafy se chovaly podle očekávání chovatelů - autisticky. Větve od neznámých lidí si neberou a jakýkoliv pohyb způsobí, že se leknou a utečou na druhou stranu výběhu.

Po neúspěšném krmení jsme se nechali vyfotit se španělským senem a cedulemi a vykročili ze zázemí pavilónu. Zajímavá byla diskuze o krmení. Sousedi žiraf - hrabáči - například většinou dostávají něco jako svíčkovou s rýží a masem. A speciálním bonusem, hmyzem. V kyblíku, který jsme viděli venku na lavičce byla jen verze bez bílkovin, ty prý budou dodány později. Žirafy naopak dostávají větve (které oberou včetně kůry) a seno, přičemž v zimě dostávají větve, které se pro ně chladí od léta v mrazáku, aby byly jako čerstvé.

V průběhu procházky po zoo jsme si ještě poslechli dechový kvintet se sympatickým jménem Wichterle kvintet a také vyzkoušeli běh proti radaru. Rychlost žiraf jsme podle očekávání nepřekonali.

Nassfled a Lignano

Slunečné Alpy v Nassfeldu dostály svému jménu a sluníčko jsme si užili do červena. Díky místní kartě jsme si užili kopce, lanovky i místní silniční vláček tažený bagrem.

Místní fotoautomat by to asi zvládl lépe, ale funguje asi jen na skipasy.

Výhled a popisky k němu

Gartnerkofel (2195 m.n.m.), částečně i během

Hřiště s výhledem a bosonozí turisté

Po cestě zpátky se ukázalo, že pro bosé nohy není určená celá cesta až k jezeru, ale asi jen 5 metrů postranního chodníčku těsně před koncem

V Lignanu pak dovolená pokračovala podle zaběhlých pořádků - moře, bazén, zmrzlina, akvapark.

Moře s bratry

Nuda bez bratrů

Díky, Sebastiane

Přebalení nepomohlo, dudlík nepomohl, nošení nepomohlo, nic nepomáhalo ... až přišla Toulavá.

Díky Sebastiane, díky Adame.

Pěkné prázdniny

Po třech letech jsme si zopakovali první místo na PPčkách, tentokrát v dětské kategorii. Závody se konaly v Kacanovech a opět jsme si užili skal více než dostatečně.

D10 a H10

D21UK - dvě oddílové kolegyně a jedna hodně vzdálená sestřenice :)

Vyhlídka kousek od centra závodů

Lázeňský odpočinek

Jazyková nejasnost

Když se dvě města v angličtině jmenují Prague a The Hague a v holandštině Praag a Den Haag, proč se jim v češtině neříká Praha a Ta Haha?

Příbuzní

Díky zkoumání archívů a za pomoci moderních technologií jsem zjistil, že vítězka loňského Českého Poháru Veteránů je má příbuzná. Dokonce můžeme společně 24. října oslavit 190. výročí svatby pravnučky mých praprapraprapraprarodičů s vnukem jejích prapraprapraprarodičů.

Přibližné schéma příbuzenského vztahu

Botas aneb dítě na dálkové ovládání

A máme tu část smutného příběhu desetiminutové ztráty na postupu na sběrku a z toho vyplývající ztráty 6 míst.

Vrať se, přeběhl jsi to!

Jo, to je ona, musíš k ní dojít!

Už máš dobře nakročeno, dotáhni ten krok do konce a pokračuj!

Na tu druhou ani nemysli, jedna stačí!

A teď už jen trefit správný směr do cíle

Za foto děkujeme SKOB Kralupy.

Básně

Adam Král 

Brácha Eda

Mám jednoho bráchu Edu,
ten se jednou najed' medu.
Snědl ho prý jedno kilo,
málo peněz mu pak zbylo.

"Né, já jich mám hodně!"

Chatka

Vedle domu stojí chatka,
provozují se v ní jatka.
Zemřelo tam moc drůbeže,
řezník jim tam hlavy řeže.

Na řadě je hovězí,
kde je řezník? Kde vězí?
Asi někde hledá nůž,
aby z něj byl správný muž.

Vesmírná odysea

A. C. Clarke má v 3001: Poslední vesmírná odysea zaznamenáníhodnou radu do života a také zajímavou definici.
Rada zní: "Nehledej zlý úmysl tam, kde příčinou je holá neschopnost."
A demokracie je definovaná jako "ziskuchtivost individua mírněná zdatnou, nikoli však přehnaně horlivou vládou".

Balónová deformace

Ten člověk ale musí mít sílu...

Mariánskolázeňský trojúhelník

Po letech jsme se vrátili do ML na květnové třídenní. Tentokrát se konaly čtyři etapy a celý prodloužený víkend byl pojat jako MFP soustředění. Z matky měst jsme vyjeli s rozumným náskokem, který zmizel během postávání v zácpě na D5, ale naštěstí jsme nemuseli dělat kojicí zastávku, takže jsme přijeli včas. Trochu vzrušení přineslo zjištění, že jsme doma nechali veškeré orienťácké vybavení (čipy, buzoly, ...), ale naštěstí oddíloví kolegové disponovali dostatečnými zásobami. Relativně úspěšně jsme pak proběhli bažinami a přes všechny klacky, kterými les disponoval a mohli jsme se těšit na vyhlášení výsledků. Vyhlašovány byly všechny kategorie a navíc všichni účastníci v desítkách, takže na nás došlo několikrát i na nás. Jako bonus pak bylo možné se vyfotit Lukášem Bauerem.
Druhý den se běžela krátká trať s centrum na skvělém hřišti v přírodním parku Prelát, odpoledne pak sprint na nedalekém sídlišti, to vše za rachotu plochodrážních motorek. Po odpoledním závodě se pak postupně vyhlašovaly obě etapy za stejných podmínek jako předchozí den. A opět jsme se vyhlášení aktivně zúčastnili i my. Mimochodem, "MATFYZ!" byl nejčastější i nejhlasitější pokřik. Nedělní závěr se pak konal na zimním stadionu, kde pořadatelé připravili zkrácenou trať s minimem kontrol (např. 10 kontrol na 6,7 km či 8 kontrol na 4 km). Tam jsme završili své úspěchy - celkově dvě první místa, jedno druhé a jedno páté.
Vzhledem k vyhlašovacím orgiím nám tak doma přibylo 10 diplomů, jeden a půl litru alkoholických nápojů, dva polštáře, jeden slon a několik dalších výher. Ještě že máme dostatečně velké auto.

Tento polštář už měl u nás svého kamaráda a na závěr přibyla ještě deka :)

Nejlepší veteránky na sprintu

Čtyři bratři

Omluvte, prosím, sníženou kvalitu fotografa

Jaro

Máme jedno skoro nové dítě, 

jedno nové tričko, které se dá přečíst

a viděli jsme světový tenis v českém podání.

Polévka, verze 2

A ten celer je v cizrně, v kokosu nebo v mléku?

Štafetový double

Oblastní štafety v Chuchelském háji přinesly našemu klubu velký úspěch v kategorii DH120 - vítězný double.

Foto - Eva Levá

Mládež se také snažila, ale na stupně vítězů to bohužel nebylo. Další fota ze závodu (a stejně tak i ze steeplechess) si můžete prohlédnout na webu Obřích Čanů.

Mládež točila volantem ... - foto Obří Čany

i letěla na doběhu. - foto Obří Čany

Steeplechess

O Velikonocích jsme využili příležitosti a zúčastnili na golfovém hřišti v Srbsku jsme se historicky druhého klání ve steeplechess. Jde o sport se světovou oblibou zejména na Říčansku, který kombinuje běh a šachy.
Více o klání píše web hlavních propagátorů tohoto moderního sportu s historickými kořeny.

O pohár Bobka potřetí

Po úspěších na prvních dvou ročnících Běhu Zakázankou jsme nemohli chybět na ročníku třetím. Opět jsme postavili na start tři dvojice a naše letošní ambice dokonce překonávaly ty loňské. Atmosféra na startu byla drsná, nervozita velká. Ale my jsme makali na 110 %, šli jsme tomu štěstíčku naproti a jen jsme se trochu báli, že některá z televizí, jejichž auta jsme viděli na parkovišti s námi bude chtít dělat rozhovor. Všechny naše dvojice oproti loňsku zlepšily významně svůj čas, ale ne všem to stačilo na zlepšení umístění. Adamovo zlepšení nám však přineslo exkurzi u žiraf a jemu pohár bobků (tedy Pohár ředitele ZOO Bobka).

Portréty některých členů rodiny

Malý miláček,

strašidelný bratr

a starostliví rodiče.

Čtyři bratři a Horymírova výprava rukou malého fotografa

Další Max

Dalších několik fotek našeho nejnovějšího přírůstku.