Člověk chodil bosý. Pak vymyslel boty. Pak vymyslel boty, ve kterých chodí, jako kdyby byl bosý. Chodit bosý má totiž mnoho výhod. Například se mnohem lépe seznámíte se světem kolem sebe, tedy zejména pod sebou. Také se zlepší vaše schopnost se soustředit, protože výše zmíněné seznamování někdy docela bolí a tak se tomu snažíte předejít.
Já například chodím bosý jen občas. Za to rád řídím bosý, protože to nebolí bez ohledu na terén, na kterém se pohybuji. Tak ale může stát, že někam přijedu (obutý) a odjedu (bosý) a ani si nevšimnu, že boty zůstaly.
Loni jsem své nohy seznamoval s okolím na soustředění. Vše probíhalo ku spokojenosti všech zúčastněných až do okamžiku, kdy moje oči nezaregistrovaly miniaturní střep ale jen jeho větší kolegy. Minimalistický střep bohužel nezaregistroval ani nikdo z těch, kdo se mi to té krvácející minimalistické díry v noze díval. Soužití se střepem tak skončilo až o pár týdnů na chirurgii v Motole. Tam jsem se dozvěděl, že moje (mužská) znalost barev je nedostatečná, protože správná odpověď na barvu skla měla být "čiré".
Pohyb na boso vám také umožní seznámit různé části těla mezi sebou. Letos jsme sám sebe donutil hrát fotbal s dětmi výše zmíněným trikem se zapomenutými botami. Zápas se vyvíjel dobře. Děti mě mají rády, takže mi nešlapaly na nohy a celkově na mě byly mírné. Při jedné (mé) útočné akci se však (mé) nohy špatně domluvily a ta pravá (bosá) se pokusila dostat před levou (také bosou) místem, kde v tu chvíli ta levá stála. Výsledkem byla jednak kontumační prohra pro nedostatek hráčů na trávníku (okamžitě), druhak fialová čára - obtisk (levé) achilovky - napříč (pravým) palcem (až druhý den).
Chodit bosý vám totiž umožní seznámit se více se světem kolem sebe - chirurgická oddělení, nové barvy či zjištění, že achilovkou palec nezlomíš.
